Fakturismo

Faktura neplátce DPH

Aktualizováno 1. 9. 2026

Neplátce má fakturaci jednodušší než plátce — zákon o DPH se na něj nevztahuje vůbec. Zrádné je něco jiného: údaje, které na jeho fakturu nepatří. Omylem uvedená daň není kosmetická chyba, ale povinnost tu daň odvést.

Rychlá odpověď

Na faktuře neplátce být musí:

  1. označení dokladu a jeho číslo,
  2. dodavatel a odběratel — jméno, sídlo, ,
  3. popis dodaného zboží nebo služby a množství,
  4. částka,
  5. datum vystavení a datum uskutečnění (liší-li se),
  6. údaj o zápisu do rejstříku (obchodního nebo živnostenského).

Na faktuře neplátce být nesmí: sazba daně, výše daně a DIČ.

Proč je pravidel míň

Přísný seznam náležitostí v § 29 zákona o DPH platí pro daňový doklad. Neplátce žádný daňový doklad nevystavuje, protože nemá daň, kterou by na něm přiznával. Jeho faktura je účetní doklad podle § 11 zákona o účetnictví (u podnikatele vedoucího daňovou evidenci slouží stejnému účelu — prokázat příjem) a zároveň obchodní listina podle § 435 občanského zákoníku.

Z toho druhého plyne povinnost, na kterou se zapomíná nejčastěji: na faktuře musí být jméno, sídlo, IČ a údaj o zápisu do veřejného rejstříku. U živnostníka nezapsaného v obchodním rejstříku je to věta typu „Zapsán v živnostenském rejstříku, Úřad městské části Praha 3". Platí to i pro neplátce.

Co na ní naopak být nesmí

Sazbu daně, výši daně ani DIČ neplátce neuvádí. Nejde o formalitu — odběratel by si z takového dokladu mohl nárokovat odpočet, na který nemá nárok, a problém by pak měli oba.

„0 % DPH“ není totéž co „nejsem plátce“

Nulová sazba je pojem ze světa plátců — znamená plnění, které dani podléhá, ale je od ní osvobozeno s nárokem na odpočet. Tvrdit to o sobě jako neplátce je věcně nesprávné a účetní odběratele to pošle špatným směrem. Sloupec s daní i rekapitulaci vynechte celé, ne je vyplňujte nulami.

Místo toho se na doklad píše doložka „Neplátce DPH". Zákon ji nevyžaduje, ale je to zavedená zvyklost a odběrateli ušetří telefonát.

Co hrozí, když daň uvedete omylem

Kdo na dokladu uvede daň, je povinen ji přiznat a odvést — i když plátcem není a i když šlo o překlep v šabloně. Peníze přitom od odběratele nedostal jako daň, takže je odvádí ze svého. Opravit to jde opravným dokladem, ale je to zbytečná práce a nervy; proto má smysl mít šablonu faktury, která sloupec s daní u neplátce vůbec nenabídne.

Identifikovaná osoba: má DIČ, ale plátce není

Tenhle stav mate nejvíc. Když neplátce nakoupí službu od firmy z jiného státu EU — typicky reklamu, cloud nebo software — stává se identifikovanou osobou. Dostane DIČ a z takového nákupu odvádí daň v Česku.

Pro fakturaci z toho plyne:

  • Na tuzemské faktuře se nic nemění. Identifikovaná osoba není plátce, takže svým českým odběratelům daň nadále neúčtuje a DIČ na doklad nepíše.
  • Při fakturaci do EU se DIČ naopak použije a doklad se chová jinak. Tady už je namístě probrat konkrétní případ s účetní.
  • Nárok na odpočet nevzniká. Identifikovaná osoba daň odvádí, ale zpátky si ji nenárokuje.

Odkdy se z neplátce stane plátce

Hranicí je obrat za kalendářní rok. Od roku 2025 platí dvě: při překročení 2 000 000 Kč se z podnikatele stává plátce od 1. ledna následujícího roku, při překročení vyšší hranice 2 536 500 Kč už následující den. Registraci je potřeba ohlásit finančnímu úřadu.

Hlídejte si obrat průběžně

Nejnepříjemnější scénář je zjistit až po roce, že jste se plátcem stali dřív, než jste si mysleli — vystavené faktury pak neodpovídají skutečnosti. Částky se navíc mění, takže si aktuální hranici ověřte; tenhle text popisuje stav k září 2026.

Jak vypadá faktura neplátce

Všimněte si, co na ní není: žádný sloupec s DPH, žádná rekapitulace daně, žádné DIČ. Jen jedna částka.

Šablona, která vám daň nenabídne

Ve Fakturismu si u firmy přepnete plátcovství DPH jedním přepínačem. U neplátce program sloupec s daní i rekapitulaci vynechá celé — omylem uvedená sazba tak nemá kudy vzniknout.